A na krunýři celý svět…

Ano.. jak říkám… vše se zpožděním. Ale co už. Jiná pravděpodobně nebudu. Ovšem to nechme stranou a přejděme k hlavnímu tématu. O čem jsem chtěla mluvit? Chtěla jsem vám zprostředkovat reportáž ze setkání s Klubem Terryho Pratchetta, které proběhlo (raději v nespecifikovaném časovém úseku) ve výběhu velkých želv v pražské zoo. A co více říci? Bylo to velkolepé!

DSC_0204

Copyright: Photo bank KTP

Sraz byl samozřejmě před ZOO. Už celkem brzy ráno. A ač jsme si s Jirkou mysleli, že jsme vyrazili celkem pozdě, na místo určení jsme dorazili jako první (když nepočítám dva členy KTP, které jsme potkali v MHD). Kdyby bylo teplo, na tu lavičku bychom usedli, avšak teplo zrovna nebylo, a tak jsme jen ve stoje čekali na další. Bylo určeno, že do výběhu smí jen 20 lidí, proto bylo nutné si své místo zabrat co nejdříve, abychom se tam vůbec dostali. Když tedy po akademické čtvrthodince dorazili všichni, mohli jsme se vydat tam, kam nám to osud předurčil.

Do pavilonu velkých želv jsme dorazili hned. První, co bylo třeba provést, bylo nakrájet na kousky donesený meloun. Tedy. Meloun. Lépe řečeno melouny. No divte se, nebo ne, ale je to pro želvy velmi vybraná pochoutka. Nezbyl ani kousíček. Ale to předbíhám. Nakonec jsme skutečně byli vpuštěni do jámy želví. Ještě před tím jsme ale ze sebe shodili všechno, co bylo teplejší než tričko, nebo nanejvýš lehký svetřík, protože uvnitř výběhu je mnohem tepleji. To koneckonců potvrdil hned první nádech. A potom to začalo. Po chvíli ostýchání jsem konečně popadla jeden kus melounu a podstrčila ho jednomu z obrů. Pustil se do něj, až jsem měla celou ruku zalepenou od šťávy, ale stálo to za to. Má pěknou sílu, to se musí nechat.

DSC_0381

Já a želvička.. a meloun..

Co říci dále? Asi to, že mne želvy jako zvířata velmi překvapily. Možná byste řekli, že jsou to chladní a nezáživní tvorové, ale stačí ta necelá hodina s nimi a úplně změníte názor. Zjistíte, že obří želvy často samy vyžadují pohlazení, někdy i více než meloun. Takže by se dalo bez okolků říct, že jsou přítulné. Jsou také velice citlivé a vnímavé. No ano, nemyslete si. Podle slov ošetřovatelky by taková želva nikdy nezaútočila na dívku, nebo dítě. Ona to pozná a netroufne si, nedovolí si. Jediný, koho by mohla napadnout, je muž. Zároveň jsou to také tvorové velice zvídaví. Nejedna se mi snažila prohledat ruce, aby zjistila, jestli náhodou nemám ještě někde schovaný nějaký ten meloun.

Nejzajímavější pocit jsem však prožila ve chvíli, kdy jsem si želvu pohladila. Kůže je zvrásněná, ne tak drsná, jak jsem čekala, a celkově je krk a hlava dosti měkká. Jako polštářek. Ono se to vlastně nedá ani tak dobře popsat, to se musí zažít, ale snad stačí, když řeknu, že vrásy, měkkost a jemně drsnější povrch udělaly své. Zajímavé také je, že  tahle zvířátka nejsou až tak přízemní a nemotorní, jak možná vypadají. Jejich tělo je stavěné tak, aby se mohli v nehostinných krajích, kde žijí, vytáhnout pro potravu i do výšky. Pro želvu tak není problém vzepřít se na nohách a natáhnout krk do vcelku udivující výše.

Copyright: Photo bank KTP

Copyright: Photo bank KTP

Co vás už asi tolik nepřekvapí, že skutečně rychlosti moc nedají. Jsou pomalé. Ale zase na až tolik, jak si možná myslíte. Obecně bylo velmi zajímavé se s nimi setkat. Vydržela bych v jejich výběhu dlouho, ale bohužel, čas byl omezený, a tak to muselo jednou skončit. Ale když nám pak ještě přinesla ošetřovatelka ještě další dva své mazlíčky. A ne. To už nebyly želvy. Ale had (nepletu-li se tak malý hroznýšek) a potom, už postarší, ale pořád stejně krásný, leguán. Třeba to zní odporně, třeba hady nemáte rádi (což chápu), ale teď vás mohu ujistit o jednom. V žádném případě nejsou slizcí. Naopak. Kůži mají krásně hladkou a jemnou. Na omak velmi příjemnou. A navíc, když takového hada držíte v ruce, necítíte nic víc, než jeden velký, silný sval. Krásný pocit! Opravdu!

Ale dobře, možná jen pro mne. Nu, ale to nic. To by stačilo. Pak už se nedělo nic extra zajímavého. Sesedli jsme se k malému občerstvení, popovídali si a nakonec jsme se v dobrém rozešli. Ale rozhodně, už teď se těším na to, až se za želvami opět dostanu! Jsou to skutečně ohromující zvířata… přeji vám krásný víkend!

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Copyright: Photo bank KTP

Komentáře: 16 (+add yours?)

  1. Lúthien
    Feb 15, 2014 @ 14:17:29

    Jůů, asi se musím rychle přidat do klubu Terryho Pratchetta! Krmit želvy melounem musí být super😀

    Odpovědět

  2. annapos
    Feb 10, 2014 @ 20:19:26

    Hezký citový článek, vlastně o nás lidech a naší představě o věcech, které často ani neznáme a již si je ošklivíme a vlastní zkušenost může všechno změnit. Kdo má krásný vztah k přírodě, má ho vždy a často je dobré, těm, co ho nemají povyprávět nějaký tak pěkný zážitek a oni třeba potom změní názor. Děkuji Ash

    Odpovědět

  3. Vendy
    Jan 09, 2014 @ 18:27:04

    Zajímavé fotky, na jedné jsem si nebyla jista, jestli je větší želva nebo návštěvník🙂
    Asi to jsou pozoruhodná stvoření, my je máme zafixované s moudrostí a pomalostí (jestli jedno s druhém souvisí, nevím), viděla jsem i několik záběrů z různých videí, jak taková želva s přehledem vystrnadila psa nebo kočku od misky se žrádlem, do kterého se sama chutě pustila.

    Odpovědět

  4. Erička
    Jan 05, 2014 @ 09:16:45

    Tak to musel být krásný zážitek, takto přímo jsem ještě želvu nehladila, natož ji krmit a popravdě vůbec jsem netušila, že mají rády meloun😀

    Odpovědět

  5. Date tree
    Jan 04, 2014 @ 21:20:08

    Jé, to je paráda:) mám moc ráda zvířata a takový zážitek? No WOW!🙂

    Odpovědět

  6. Čerf
    Jan 04, 2014 @ 20:41:14

    Hadi jsou na omak velmi příjemní, aspoň pro mne. Želvy jsem ještě nezkoušel, ale určitě ti věřím🙂

    Odpovědět

  7. Beatricia
    Jan 04, 2014 @ 18:29:44

    Želvičky (ale jsou to obři mezi želvami) v pražské ZOO důvěrně znám, často tam chodím. Udělala jsi moc hezké fotky, jak vám to všem spolu sluší.
    Přeji ti do nového roku štěstí ve všem, co podnikáš, a budeš podnikat.

    Odpovědět

  8. Kariol
    Jan 04, 2014 @ 18:20:31

    Na žádném z takovýchto srazů jsem ještě nikdy nebyla, vypadá to zajímavě! Líbí se mi i myšlenka sejít se na tak příjemném místě, jako je Zoo. S blogerkami plánujeme sraz na světě knihy.🙂

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jan 04, 2014 @ 18:23:40

      Klub Terryho Pratchetta pořádá srazy pravidelně a vždycky to je skvělý zážitek. Každopádně jsme souhrn mnoha různých charakterů (lépe řečeno zjevů, bez urážky, myšleno pochvalně..😉 ), ale každý jeden člen = naprosto super člověk. Jo, stojí to za to..🙂
      Děkuji za návštěvtu a komentář!

      Odpovědět

  9. Ježurka
    Jan 04, 2014 @ 17:18:21

    No to bylo krásné povídání, určitě by se mi tam také líbilo. Hady tedy nemusím, ale slyšela jsem, že jsou hebcí a překvapila jsi mne s těmi želvami, co já všechno o nich nevěděla. Díky.

    Odpovědět

I ty se můžeš podělit o své pocity z článku;

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Jsme k nalezení v…

Podporuji

ikonka 88x31

Web spadá pod licenci!

Licence Creative Commons
Listy snů, jejímž autorem je Anděla L. Heřmánková, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .

%d bloggers like this: