Svět ptactva [I.]

I když jsou Listy snů, dovolila bych si tvrdit, vcelku aktivní, je tu jedna rubrika, která dlouho ležela ladem. Její název zní „Z chodící encyklopedie p.Zelené“. Myslím, že je na čase, ji konečně vzkřísit. Sem totiž patří články o přírodě, o kterou se také velmi zajímám, a které původně byly umístěny na mém starém zrušeném webovém projektu Natura-Mysteria wildlife. Tak tedy, začněme!

První vstupní článek jsem se rozhodla věnovat živočichům, kteří pro nás vždy byli, a podle mne stále ještě jsou, ohromnou inspirací a zdrojem snů a velkých přání. Ptákům. Tvorům, kteří zabírají v přírodě velmi důležité místo. A to rozhodně právem. Jsou krásní, ladní, roztomilí, avšak někdy i pěkně otravní a nerudní. To nic ale nemění na tom, že je mám nesmírně ráda, a jejich pozorování mne stále více baví. A to bylo vlastně i popudem, abych o nich zjistila něco více.

Ptáci a jejich smysly

Je zajímavé, že ptáci nemají všechny smysly vyvinuté zcela k dokonalosti. Hlavní dva, které zkrátka nesmí chybět, jsou zrak a sluch. Ostatní, hmat, čich a chuť, jsou zcela zanedbatelné.

Úplně nejdřív se ale pojďme podívat na něco, co všechny tyto smysly řídí. Na ptačí mozek. Ten je o dost menší než savčí, což je i důvodem, proč  se mnozí ptáci těžce učí novým dovednostem. Již ptáče však přichází na svět s řadou „programů“, které má v mozku zapsané. Ty řídí takové základní činnosti, jako je např. úprava peří, nebo krmení, ale i mnohem složitější jako je třeba tah. Velká část mozku je ale určena pro zpracovávání zrakových počitků, neboli světelných vjemů, přicházejících do orgánu zraku. Tím se dostáváme k prvnímu zmíněnému smyslu. Zraku. Dovolte mi začít dvěma příklady:  Sova; její oči jsou zaměřeny přímo dopředu. Díky tomu je její pole prostorového vidění velmi široké. Tohle uspořádání pomáhá sově zjistit velice přesně vzdálenost lovené kořisti.

prostorové vidění sovy

Oproti tomu např. sluka, která má oči posazené více dozadu, může vidět prostor kolem dokola i za sebou, aniž by pohnula hlavou, protože jí to  její umístění očí dovolí. Toto jsou však dva extrémy, které nejsou příliš směrodatné. U většiny ptáků je totiž rozsah vidění přibližně někde mezi nimi. Je ale zajímavé, že  ptáci nemohou pohybovat oční koulí v očnici tak jako my. Pohyb například sovího oka dosahuje nejvýše 2 stupňů, zatím co u nás 100. Na rozdíl od lidí však ptáci mají velice pohyblivé krky, takže jim nedělá problém obrátit hlavu dozadu, a tak i uvidět to, co chtějí. To bychom zase nedokázali my, že?

Jako druhý smysl, který je pro tyto tvory důležitý, jsem zmínila sluch. K tomu toho ale řeknu podstatně méně. Snad jen, že ptáci jsou schopni zachytit tóny, které po sobě následují tak rychle, že by je lidské ucho vůbec nezaregistrovalo. Když bych se ještě ale měla podívat na to, jak vlastně pták slyší, znovu se dostanu k sově. Ta má velmi dobře propracovaný příjem všech zvukových signálů. Její závoj (závoj = bílé, u sovy pálené srdcovité, místo kolem očí a zobáku) je totiž tvořen tak, že směřuje zvukové vlny přímo do zvukovodu a odtud dále do ušního bubínku uvnitř lebky. A co víc, soví levé a pravé ucho, neleží ve stejné rovině. Pravé je o trochu níž. Možná to vypadá trochu zvláštně, ale díky tomu slyší sova tak trochu ve „3D“. Každé ucho totiž zachycuje zvuk v rozdílné době i směru a z toho teprve vzniká ucelený sluchový vjem.

Výr velký

Na závěr ještě jedna zajímavost, týkající se hmatu. Stejně jako všechna zvířata, mají i ptáci rozeseta hmatová čidla po celém těle. Ptáci s dlouhým zobákem (jako třeba čáp a volavka) je však mají soustředěna hlavně na špičce zobáku. Pokud tedy uvidíte bahňáka, jak noří svůj zobák do bahna, můžete si být jisti, že spolehlivě zjistil, co přesně v bahně je.

Tímto zakončím první článek do rubriky Z chodící encyklopedie p.Zelené. Pokud alespoň někoho zaujme, v dalším bych se znovu věnovala smyslům, ale tentokrát smyslům kočky.

Komentáře: 20 (+add yours?)

  1. Trackback: Listovníček třetí « Listy snů,
  2. annapos
    Feb 10, 2012 @ 04:49:42

    Ptáci Sovičky, hrát si se slovíčky,
    hladit je po peří, jsou milí, někteří.
    Někteří vřeští, hlava z nich třeští,
    Pak vezmu deku, a ticho je s fleku.

    Odpovědět

  3. Fredy Kruger
    Feb 04, 2012 @ 18:05:59

    “ Jak mohu mít webovou stránku ?
    To mám snad vyloupit banku ?
    Já blog si založím … jestliže
    ovšem … budu mít peníze !

    Proč preferováno vše u žen ?
    Jest hendikep , -dnes býti mužem !
    …… Víte, proč nyní jsem chudý ?

    Já zvětšit si nechal dudy !
    … Z nulek, mám šestky ! své vlastní !
    … jsem bez peněz, přesto však šťastný !

    Odpovědět

    • (Ta)jemná kakaová
      Feb 05, 2012 @ 10:23:17

      Tak chudoba dohání Tě k šílenství
      a dudy Tvé snad štěstí a plno nápadníků nepřinesly?
      Je mi Tě líto, kamaráde,
      Tvá zoufalost je horší než naše rozhořčení.
      Pak radím Ti jednu věc,

      “ Blog jest zadarmo, naň si vlez!“

      Odpovědět

  4. Nobody
    Feb 04, 2012 @ 17:24:35

    Určitě pokračuj, ráda čtu články tohoto rázu, hlavně o zvířátkách. Mám doma asi milion encyklopedií. I přes to jsem ale nevěděla, že mají sovy každé ucho jinak postavené.🙂

    Odpovědět

  5. Naďa
    Feb 04, 2012 @ 15:47:36

    Výborný článek, přečetla jsem s velkým zájmem, těším se na další!

    Odpovědět

  6. Miri
    Feb 04, 2012 @ 13:10:15

    Je příjemné si přečíst takovýhle článek. Já mám biologii ráda, jen když jsou z ní vystřižené ty zajímavosti.Hezké , těším se na kočku🙂

    Odpovědět

  7. Ježurka
    Feb 04, 2012 @ 12:12:04

    Já jen potvrzuji již řečené! I já, babka, jsem se zase dozvěděla něco nového a zajímavého! Díky za to, odcházím poučena a spokojena. Krásný víkend!

    Odpovědět

  8. Jarka
    Feb 04, 2012 @ 09:44:33

    No prosím, jak jsem stará, tak se mám pořád co učit. Dozvěděla jsem se nové informace jak o ptačím vidění, tak o jejich sluchu i hmatu. Překvapivé pro mě bylo, že mají sovy, každé ucho v jiné výšce, na pohled to není patrné.

    Odpovědět

  9. (Ta)jemná kakaová
    Feb 04, 2012 @ 08:23:16

    Potlesk tomuhle dobře sepsanému článku!
    Nikdy jsem se nezajímala o biologii, spíše naopak. Kdybych si vytáhla staré učebnice, asi bych našla pouhé výkřiky do prázdna. Ovšem ve Tvém podání ptactvo zazářilo. Je přímo úžasné, že dobří, jemní a moudří lidé ještě nevymřeli. Ty jsi důkazem!🙂

    Hmatová čidla na špičce zobáku? Páni, Matka Příroda si dala opravdu záležet!

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Feb 04, 2012 @ 10:57:43

      *červená se* a teď nevím, co říci! Zaskočila jsi mne…😉 Nu, snad jen jedno velké „děkuji!“ Ani nevíš jak mě těší, že tě článek zaujal i přesto, že biologii příliš nemusíš…🙂

      Odpovědět

  10. Fredy Kruger
    Feb 04, 2012 @ 01:39:09

    “ I v bytě mém, ( který jest v suterénu )
    cc … tak 5 cm od terénu
    občas slyším zpěv ptactva !
    … pro oči byla by pastva
    vidět ty ptáky … a slyšet víc ? … kor !
    … jenomže skutečnost ? Nevermore !
    ( právě jsem Poea čet… ,,Havrana ,, )

    … tu křídly …. jak kdosi by zamával !
    …… otevru okno …. je parno …
    nikdy není nic marno !
    …. tu někdo mne nestoudně pokropil !

    Nevermore ! všechno jsem pochopil “ !

    Odpovědět

I ty se můžeš podělit o své pocity z článku;

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Jsme k nalezení v…

Podporuji

ikonka 88x31

Web spadá pod licenci!

Licence Creative Commons
Listy snů, jejímž autorem je Anděla L. Heřmánková, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .

%d bloggers like this: