Šansony z Francie

Ach, ano… můj čas je teď tak osekaný, že mi jen málo z něho zbývá na psaní smysluplných článků na blog. Omlouvám se proto tímto, ale pokusím se opravdu alespoň jednou za týden něco přidat. 

Ale, myslím, že to není snad tolik na škodu. Nejlépe bude zabrousit do rubriky Best of youtube. Mluvila jsem tu už jednou o Haně Hegerové… dnes se také podíváme na šansony, ale navštívíme díky nim trochu jinou zemi.

Francie. Krásná a romantická. Dokonalé místo na výlet a navštívení a na strávení nezapomenutelných chvil. Také ale země bohaté kultury a tradic. Ano. K této tradici rozhodně neodmyslitelně patří francouzské šansony.

Písně, kterým jsem přišla na chuť a dokázala bych je (stejně jako jakoukoli vážnou hudbu) poslouchat bez přestávky celý den. Písně, které se mi stále víc a víc líbí, které jsou skvěle poslouchatelné a úžasně melodické. Písně, které ve mně vzbuzují nejrůznější představy. U nich si člověk opravdu odpočine. Ne, nezanevřela jsem na klasiku! V žádném případě. Tyhle dva typy hudby jsou úplně odlišné. Nemůžu je srovnávat. Ale přece mají společnou jednu věc. Vyvolávají ve mně podobné pocity pohody a klidu.

Oblíbila jsem si, z těch mnoha šansoniéru, kteří jsou, dva. Jedním z nich je romatický a lirycký Charles Aznavour, jehož písně mají spíše pomalý a uklidňující charakter. A potom je to Gilbert Becaud. Ten je přesným opakem Aznavoura. Jeho písně jsou živelné a rozhodně vás zvednou ze židle.

Něco málo o nich:

Charles Aznavour (rodným jménem Shahnour Varenagh Aznavourian) je Arménské národnosti. Dnes mu je již 87let (narodil se 22. 5. 1924) Již jako malý se setkal s uměním. Nejprve chodil na divadelní a baletní kurzy a postupem času se sám vydával na svoji vlastní uměleckou dráhu. V tom mu také velice pomáhala Edith Piaff,, se kterou se znal. Psal pro ni písňové texty, později dokonce i celé písničky. Byla to ona, kdo mu pomohl k jeho prvnímu turné. Od roku 1950 se Charles Aznavour úplně osamostatnil. Zprvu psal písně a písňové texty pro jiné šansoniéry a teprve časem začal zpívat sám. Dokonce se proslavil i jako filmový herec. Dnes je to podnikatel, který vlastní hudební vydavatelství a koncertní agenturu.

Gilbert Becaud (vlastním jménem François Gilbert Silly), francouzský šansoniér, který již není bohužel mezi námi. Zemřel skoro před deseti lety [24. 10. 1927 – 18. 12. 2001]). Díky jeho velmi energickému projevu si vysloužil přezdívku Monsieur 100 000 Volts (pan 100 000 voltů). Vystudoval konzertvatoř v Nice a zpočátku si alespoň trochu přividělával hrou na klavír v různých barech. Z toho se dostal až na doprovázení na piano zpěváka Jacquese Pillse. Stejně jako Aznavour hrál také v několika filmech (nejznámější z nich je asi Země odkud přicházím). Nebyl sice tak aktivní, nehrál v tolika filmech a nesložil tolik písní jako Charles Aznavour, ale i tak se právem řadí mezi největší osobnosti šansonu.

To byly jen krátké výtažky z obsáhlých informací o nich. (Děkuji wikipedii). A teď už konečně myslím můžeme přejít k písničkám. Vybrala jsem dvě. Od každého jednu. Pokoušela jsem se najít takové, aby byly pro jejich projev typické. No, snad se mi to podařilo! Tak, přeji příjemný poslech.

Charles Aznavour: La Yiddishe Mama

Gilbert Becaud: La solitude vue par

Komentáře: 14 (+add yours?)

  1. www.join4groups.com
    Dec 22, 2012 @ 19:47:28

    Hey there I am so thrilled I found your blog page, I really
    found you by mistake, while I was browsing
    on Bing for something else, Anyways I am here now and would just like to say thanks a lot for a fantastic post and a all
    round enjoyable blog (I also love the theme/design), I don’t have time to look over it all at the moment but I
    have book-marked it and also added your RSS feeds, so when I have time I will be back to read more, Please do keep up the great work.

    Odpovědět

  2. Julie
    Mar 24, 2012 @ 14:26:23

    Díky moc, přiznám se, že tu písničku od Aznavoura jsem neznala, za což se stydím, protože je naprosto úžasná! Každopádně šansony jsou můj žánr číslo jedna – a to celkem bez ohledu na stáří – mám v oblibě různé tak za posledních sto let. Zbožňuju na nich hlavně vyváženost kvality co se týče hudby a textu – ostatně, většina jich má hodnotu i jako básně. Nehledě na to, že si člověk ohromně rozšíří francouzskou slovní zásobu – což u mě mělo mj. za důsledek zapamatování si spousty výrazů ze žargonu používaného v Paříži ve 30. letech – problém je, že mnohá ta slova už zastarala, takže na mě pak Francouzi někdy koukají poněkud divně:-)
    Co se týče Edith, je jedinečná – ale nikoli jediná, jak už tady ostatně bylo řečeno. Pro mě má nicméně zvláštní význam mimo jiné proto, že právě díky ní jsem se k tomuto žánru před mnoha lety dostala.

    Odpovědět

  3. Trackback: Petr a Lucie Hany Hegerové « Listy snů
  4. andělská (@andelska)
    Oct 09, 2011 @ 15:00:45

    Skvělé! Šanson miluju, sice preferuju ženské hlasy, ale tito pánové jsou také skvělí…🙂

    Odpovědět

  5. corly
    Oct 05, 2011 @ 22:23:34

    Super!!!!
    Nikdy by mě to nenapdlo,ale čím jsem starší,tím i víc jsem se zamilovala právě do tohoto žánru!:-)Díky Edith,ta je hvězdná…ale moc ráda jsem si poslechla i tyhle pány.Krásné…hlavně ve snovém období tohle poslouchat,,,,:-)

    Odpovědět

  6. annapos
    Oct 02, 2011 @ 16:19:14

    Jsem moc ráda že, ač jsme věkově tak daleko od sebe, můžeme mít některé lásky společné.

    Odpovědět

  7. Vendy
    Sep 28, 2011 @ 21:14:58

    Poslechla jsem si je ráda. A je fakt, že každý z nich je asi pro jiný druh nálady. Dnes mi víc seděl Gilbert Bécaud, u Charlese Aznavoura mi bylo hodně smutno.
    Ale asi nejvíc mi sedí naše Hana Hegerová, ta ženská umí vyzpívat radost, cynismus, hněv i smutek.

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Sep 28, 2011 @ 21:21:41

      Hana Hegerová je úžasná… také ji velmi ráda poslouchám. Ale tyto dva pány též. Musím říci, že já tyhle tři (a samozřejmě ještě takové jako Edith Piaf, nebo Elu Fitzgerald) stavím na stejnou (nebo velmi podobnou) úroveň.

      A ano, každý z těch zpěváků je na jinou náladu!

      Odpovědět

  8. Jarka
    Sep 28, 2011 @ 21:09:30

    Zpěváky znám oba dva a musím říct, že mému uchu lépe zní písničky i hlas Aznavoura.😉
    To, že namáš tolik času na články, jako o prázdninách, je pochopitelné. Škola, si žádá svoje. Stačí, když dáš o sobě jednou za čas vědět, aby jsme věděli, že seš živá a zdravá. Ten hezký večer a zítra zas do té školy.😀

    Odpovědět

I ty se můžeš podělit o své pocity z článku;

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Jsme k nalezení v…

Podporuji

ikonka 88x31

Web spadá pod licenci!

Licence Creative Commons
Listy snů, jejímž autorem je Anděla L. Heřmánková, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .

%d bloggers like this: