Šumavo, Šumavo, kde jsi?

Měla jsem krásnou možnost pobývat pár dní na Šumavě. Na jednom z nejkouzelnějších a nejkrásnějšíích míst, které jsem zatím u nás poznala. Spolu s mou nejbližší rodinou jsme podnikli pár krásných výletů.

Rozhodně je nebudu úplně dopodrobna popisovat. Túry to byly dlouhé a velmi náročné a kdybych měla napsat přesně, kde jsme byli, jak jsme se tam dostali  a co jsme tam viděli, byl by tohle dlouhou dobu nejdelší článek na Listech snů. Proto vás toho ušetřím a jen naše výpravy stručněji shrnu. To si odpustit nemohu.

Šumava je čím dál tím více a více proslulá. Nejen svou krásou a turistickým ruchem, ale v nedávné době i díky aktivistům, kteří bránili v kácení stromů. Nebojte se, nebudu rozebírat svůj názor na věc. Ani nechci. Musím vás však částečně provést po jimi chráněných lesích, kam nás trasy našich výletů zavedly. Měli jsme namířeno k pramenům Vltavy a poté ještě na procházku kolem Hamerského potoka, jemuž se přezdívá malá Vydra (a opravdu tak i vypadá). Oba výlety se moc povedly. I když prameny Vltavy byly velice náročné, protože terén nebyl zrovna nejjednodušší. Často se šlo do kopce a za chvilku náhle zase prudce z kopce. O rovince se nedalo na velké části cesty mluvit. Mysleli jsme si, že se podíváme k těm nově nalezeným. O těch původních, které zde jsou, se říká, že to nejsou ty správné prameny. Nedávno totiž byly objeveny jiné. Ale cesta k nim nám byla odepřena. Bohužel.

Prameny vltavy, cesta k nově nalezeným pramenům

Cesta k novým pramenům Vltavy

Tento „chodníček“ nás měl dovést až k těm novým pramenům. Ale, bohužel, byl uzavřený. Na fotce je vidět prkno, které nám bránilo vstoupit. Na něm je přibita cedule s nápisem: „Z technických důvodů vstup zakázán! Prosím neodstraňovat!

O jaké technické důvody se jednalo nevíme. Nešlo nám to do hlavy. Co se ale dalo dělat? Pokrčili jsme tedy rameny a pokračovali o pár metrů dál k těm starým, údajně tedy nepravým, pramenům Vltavy. Tam jsme se už bez problému dostali. Smočili jsme si ruce přesně (a nebo tedy ne?) na počátku poutě naší slavné řeky. Dokonce tu byla i dřevěná soška s klíčkem pro odemykání pramenů. Tu jsem ale jaksi opomněla vyfotit. Tak alespoň tu „studánku“ ze které potom Vltava vytékala dál a ve které začínala její dlouhá pouť.

Cedulka s věnováním matce řek

Studánka, ze které vytéká Vltava dál

Po pramenech Vltavy jsme ještě zamířili na, podle prospektů, nekrásnější šumavskou slať. A to na Chalupskou. Ta je zajímavá hlavně malým ostrůvkem se stromkem uprosteď jezera. Slať byla opravdu kouzelná. Byl tam takový klid… vydržela bych tam sedět na lavičce hodně dlouho a při tom jen pozorovat vodu a povídat si s kachnami.

Poválkový chodníček vedoucí až k Chaluspké slati

Odpočívající kačenka

Chalupská slať v plné kráse

A typická okrasa Chalupské slatě, ostrůvek se stromkem

Chalupská slať, to byla pastva pro oko i duši. Nádherné, klidné místo. Čas nás ale hnal a tak jsme vykročili dál. Naše další zastávka (ještě v ten den) byla ještě jedna slať. A to Jezerní. Ale ať vás to nemate. Ta, i přes svůj název, nemá žádné jezero.

Je to jen podmáčená část krajiny. Ani tam jsme se ale nedostali. Tady nám zase byly překážkou stovky, možná i tisíce, létavých mravenců. Vkročili jsme na poválkový chodník a mravenci na nás okamžitě prováděli nálety. Měli jsme je všude. Nakonec jsme zvedli ruce, zamávali bílým kapesníčkem (samozřejmě jen obrazně) a upalovali pryč. Nebýt malé rozhledničky, která u Jezerní slati stojí, neměli bychom z ní nic.  Ani jedna fotka z této slatě ale nevyšla. Můžu vám jen povědět, že je to také překrásné místo s úchvatnou přírodou.

Den skončil a my jsme šli spát. Hned druhý den jsme ale vyrazili znovu do terénu. Tentokrát nás čekala méně náročná trasa kolem Hamerského potoku (jak už jsem řekla, podle přezdívky podél malé Vydry.) Auto jsme chtěli zaparkovat na Antýglu, protože tam vychází konec cesty od potoka. Tamní parkoviště ale přetékalo ve ševech a ani jedno místečko pro nás jsme nenašli. Mírně naštavní jsme tedy pokračovali o kus dál, na Modravu. Tam jsme už, ač trochu podivným způsobem, zaparkovali. Autobusem jsme pak pokračovali na Horskou Kvildu a tam už začínala naše cesta k Hamerskému potoku.

Pohled na Hamerský potok

Krásná část potoka

Povím jen, že tento výlet se mi líbil více, než ten předešlý. Procházky kolem vody jsou prostě k nezaplacení. Hamerský potok je nádherný. Malé vodopádky, víry, ale ani klidná místa na něm nechybí. Na jednom kousku trasy se dokonce dalo sejít přímo k potoku. Neodolali jsme a sešli jsme. Potom jsme se osvěžili v chladné průzračné vodě. Já jsem si sedla na velký kámen přímo nad potokem a jen jsem pozorovala jeho neklidnou hladinu. Na nic jsem nemyslela. Byl to tak krásný pocit. Zvedli jsme se asi až po půl hodině (možná déle). K vodě jsme se sice už podruhé nedostali, ale pořád jsme potok viděli.

Hamerský potok, aneb malá Vydra

Pokus o umělecký záběr z Hamerského potoka

Při cestě jsme na jednom místě potkali obyvatele  zdejších trav a luk. Krásně barevnou housenku.

Housenka

Ještě jsme si dokonce dovezli suvenýr. Tedy, spíše nepříjemný suvenýr. Začala to moje sestřenice, kterou píchla vosa do levé ruky. Potom, asi o půl hodiny později, když jsme se zastavili v autocampu na Atnýglu, že si trochu odpočineme, jsem si chtěla já sundat kloubouk. V tu chvíli jsem musela celý camp postavit na nohy. Vykřikla jsem… na klobouku seděla včela a také mě neopomněla obdarovat. Do prstu. Bolelo to jako čert! Naštěstí byla poblíž voda, proto jsem okamžitě běžela k ní a začal chladit. Až příští den mi teprve prst splasknul a ještě asi o den později přestal pálit.

Tím skončily naše výlety. Ještě ale jeden dodatek. Bylo nám řečeno, že oba výlety povedou hustým lesem. Tak tedy, lesem vedly, ale rozhodně ne hustým. To, co zbylo z proslulého šumavského lesa, jsou jen trosky. Popadané stromy, všechno úplně uschlé a (to co bylo možné) pokácené a prořezané. Kůra skoro nikde nebyla. Kůrovec (a možná ale nejen on) si dal záležet!

Byl to strašný pohled! Je opravdu smutné, jak může vše, co bylo dlouhou dobu budováno, během vteřinky zmizet. Krása lesů opadla a to, co z nich zbylo, je jen pouhá jejich připomínka. Brzy budeme zelné šumavské bory znát jen z fotek. Mám tu pár snímků, které jsem pořídila. Chtěla jsem vás zavést do toho lesa o kterém se tolik mluví. Místo krásných hlubokých lesů, uvidíte však pouhé holiny.

Šumavský les (fotka vypůjčená od strejdy)

Šumavský les 2

Šumavský les 3

Nenechte se zmást, tady všude byly stromy!

Jsou to smutné fotky, bohužel. Ale i to patří ke koloběhu přírody a nikdo s tím nic neudělá.

Komentáře: 28 (+add yours?)

  1. š
    Jan 02, 2012 @ 13:54:53

    Krásná reportáž, Šumavu miluji. A vůbec nevím, že je nalezený druhý pramen Vltavy! Já vždy stála u toho starého. Nu, musím se tam letos vydat.
    Kůrovcový lesy mě bohužel také ničí. Pamatuji si, kdy cesta na Plechý vedla hustým lesem v krásném stínu. Letos na nás celou dobu pražilo sluníčko… Ale snad se les obnoví…

    Odpovědět

  2. babi Maňasová
    Sep 16, 2011 @ 20:09:00

    Děkuji za krásnou virtuální procházku Šumavou, tady mám velké mezery, neznám to tam – je to od nás dost daleko a jezdím se toulat spíš do hor na Slovensko. Výlet k pramenům Vltavy by se mi moc líbil. Fotky jsou překrásné, podařilo se ti úžasně zachytit tekoucí vodu – to je umění. Ty poslední fotky jsou smutné – takhle nějak vypadají i některá místa v Tatrách – bohužel. Ale taky věřím, že příroda si poradí.

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Sep 16, 2011 @ 20:36:24

      Děkuji🙂 tekoucí vodu fotím velmi ráda… a vůbec obecně vodu. Má to své ohromné kouzlo!🙂
      Ty poslední fotky opravdu nejsou veselé, ale ano, příroda si jistě poradí!

      Odpovědět

  3. Mniška
    Sep 02, 2011 @ 14:20:48

    Moc hezký článek, hned bych se do šumavských lesů také vydala, je to kouzelné. I ty fotky jsou hrozně hezké, tedy vyjma těch smutnějších😦

    Odpovědět

  4. Mniška
    Sep 02, 2011 @ 14:18:07

    Hrozně hezký článek, hned bych se šla také poflakovat po šumavských lesích. Fotky jsou také moc pěkné, tedy samozřejmě vyjma těch smutnějších😦 moc pěkně se to čte

    Odpovědět

  5. Ethnea
    Sep 01, 2011 @ 21:18:56

    To jsou ale prekrasne fotky! Podle nich to musely byt nadherne slunickove dny na Sumave.

    Odpovědět

  6. bretislav
    Aug 30, 2011 @ 21:56:05

    Tak jsem se taky pokochal těmi úvodními obrázky – co by na Šumavu řadu let hodně zatíženej, mnohem víc než na Krkonoše a Tatry, kam jsem taky opakovaně jezdíval.. Vydra, Hamerský potok, houbaření pod Boubínem, Vltava z lodi, zádumčivá melancholie u Černého jezera a pod. – tamtudy křížem krážem, nějak to sedlo mojí nátuře.. Už jsem tam hodně dlouho nebyl a tuším, že tam hned tak nepojedu, i když každým rokem doma říkáme, že koncem léta bychom měli na pár dní zaject.. Bojím se, že bych byl zklamanej skrze toho brouka žravýho, jak se to tam změnilo a jak to tam teď lidi mordujou. V tom moc jasno nemám, když tak čtu názory těch, či těch druhých. Bída bídoucí!😦

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Aug 30, 2011 @ 21:59:35

      Kdo by v tom měl jasno… Člověk se v dnešním světě skoro nevyzná. Jinak na Šumavu klidně jeď!🙂 Jsou tam stále ještě krásná a neponičená místa (doufám!). Ale ty lesy, ty se změnily hodně. Bohužel😦 Brouk se činil…

      Odpovědět

  7. Nobody
    Aug 29, 2011 @ 22:10:06

    Chalupská slať je opravdu nádherná. A fotografie s názvem Chalupská slať v plné kráse je úžasná!

    Šumavu jsem nikdy nenavštívila, i když bych se tam už dlouho podívala ráda, ale bohužel nejsou podmínky a příležitost. Tak trochu ti ten výlet závidím.🙂 Taky bych si ráda hodila drobákem do Vltavské studánky.

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Aug 29, 2011 @ 22:16:29

      Já jsem do Vltavské studánky hodila pouze pohledem, ale i to mi stačilo! A neboj, na Šumavu se jistě dostaneš!🙂 Navnadím tě: Opravdu to byl překrásný výlet a Chalupská slať byla nezapomenutelná.😉

      Jinak, děkuji za pochvalu!

      Odpovědět

  8. Petr Hynek
    Aug 29, 2011 @ 21:46:27

    Šumavu miluju, byl jsem tam nejmíň dvěstěkrát, a to fakt nepřeháním, spíš naopak! Pokud si dokážu představit nějaké místo, kde bych nejraději žil, bylo by to právě na Šumavě, ale všeho do času, že… Je mi líto těch stromů, které musí být pokáceny kvůli byznysu, pardon – kvůli kůrovci, jak se říká.. Příroda si vždycky nejlíp poradila sama, člověk jí ubližuje, a to proto, že jí jednak nechce rozumět a často jen kvůli zisku, bohužel. Jinak nádherné fotky, znovu jsem se ocitnul na Šumavě, díky😉

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Aug 29, 2011 @ 22:05:24

      Neděkuj, já ráda!🙂 S tím kácením máš bohužel pravdu. Ach, ach. Ale příroda si, jak jsi řekl, vždy poradila sama a i tady si, doufejme, zase poradí! Ale je pravda, že my bychom se o ni mohli začít trochu více zajímat…

      Odpovědět

  9. Vendy
    Aug 29, 2011 @ 21:21:57

    Nádherné fotky! Zvlášť ta z Hamerského potoka, krásný odlesk na hladině vody.

    Odpovědět

  10. Janinka
    Aug 29, 2011 @ 20:49:50

    Pevně věřím, že se lesy zase vzpamatují, někdy dokáže být matička Země silnější, než si vůbec dovedeme představit.
    Už se těším, až naše drobotina povyroste a my budeme moci také cestovat…🙂

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Aug 29, 2011 @ 20:58:30

      Určitě se vzpamatují! Jak jsi řekla, matička Země dokáže někdy opravdu překvapit! A neboj, cestovat určitě začneš! V Česku (ale nejen tady) je ledaco k vidění!😉

      Odpovědět

  11. Jarka
    Aug 29, 2011 @ 20:22:16

    Už jsem se radovala, jak ta Šumava přece jen krásně vypadá, ale poslední fotky vypovídají o něčem jiném.😦 Stejně se ale musím vrátit k úvodním snímkům. Oba výlety musely být úžasné a tvoje fota jsou překrásná. Doufám, že se Šumava někdy vzpamatuje a bude tak, jako na tvých úvodních fotkách, krásná celá.

    Odpovědět

  12. Naďa
    Aug 29, 2011 @ 19:43:03

    Krááásný výlet, to si člověk vyčistí hezky hlavu a oko si odpočine.

    Odpovědět

  13. annapos
    Aug 29, 2011 @ 19:11:52

    Ty poslední fotky, milá Ash, se mnou zase zalomcovali až do hloubky duše, a zastínili tu předchozí krásu přírody, neb se mě to niterně týká, čeká mě na stará kolena, ač tady u nás žádný kůrovec neřádí, podobná katastrofa v podobě lidské chamtivosti po ziscích a mluví-li se o kácení mám husí kůži po celém těle, ať se jedná o Šumavu, Krušné hory a nebo Amazonii.

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Aug 29, 2011 @ 19:16:24

      Ano, ty poslední fotky jsou opravdu děsivé. Bohužel. Ale to ještě není tak hrozné… když jsme procházeli těmi místy, kde ještě nedávno byl bujný a hustý les a my uý jsme viděli jen samá prázdná místa, to jsem teprve měla slzu v koutku oka. Bylo to hrozně skličující!

      Odpovědět

  14. RM - Lucifer´s Angel
    Aug 29, 2011 @ 15:42:26

    hezké fotky🙂

    Odpovědět

I ty se můžeš podělit o své pocity z článku;

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Jsme k nalezení v…

Podporuji

ikonka 88x31

Web spadá pod licenci!

Licence Creative Commons
Listy snů, jejímž autorem je Anděla L. Heřmánková, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .

%d bloggers like this: