Houby? A teď?

Nedávno jsem se šla projít do lesa. Ano… zdůrazňuji! Opravdu jen projít. Takže žádnou igelitovou tašku ani košík a samozřejmě už vůbec ne nožík, jsem s sebou nesbalila. Ale, les pro mne přichystal nevídaná překvapení!

Pomalu jsem šla cestičkou vedoucí přímo mezi stromy. Je celkem široká, ale bohužel neupravovaná a hodně zarostlá. Ale chodit se po ní pořád ještě dá. A tady mne čekalo první překvapení. Z hloubi lesa to zapraskalo, ozvalo se šustění a já zůstala nehnutě stát. Přes cestu přeběhly rychlostí blesku dvě krásné srnky. Bohužel jsem nestačila tak rychle popadnout foťák a zachytit je, protože byly hrozně rychlé a jakmile mě zahlédly odběhly pryč. Škoda. Alespoň jsem je ale viděla.

Tak jsem pokračovala dál. Vdechovala jsem svěží lesní vzduch, kochala se krásnou zelení a přemýšlela… No, úplně o všem. Náhle jsem narazila u cesty na zvláštní houbu. Seděla si tam na krásném místě a přímo vybízela k vyfocení. Neodolala jsem. Uzávěrka cvakla a já měla svůj první houbový úlovek.

Šla jsem poklidně dál. Znovu jsem se oddala přemýšlení, když tu… z houští na mne vykouklo něco houbovitého. Je to možné? Určitě to zase bude něco… ale to snad ne! Křemenáč! A jak je krásný! Přímo výstavní. Ani ne moc velký a ani ne moc malý. Ten tu nesmím nechat.

Ale pozor! Tím ještě překvapení nekončila. Pokračovala jsem v cestě s křemenáčem v ruce, říkajíc si, jak tu jednu houbičku krásně unesu. Jo, „houby unesu!“ tedy, možná bych to zvládla, ale to bych nesměla narazit na tohle:

Poznali jste hřiba, že? Ale to pořád ještě nebylo vše. Les byl opravdu štědrý!

Když tak nad tím přemýšlím, ono to divné počasí má přecejen i nějaké ty výhody. Jak se říká: „Všechno zlé, je k něčemu dobré.“ A tady to opravdu sedí. Díky němu se dá i v létě v lese najít houba. (Jinou výhodu stále se měnícího počasí ovšem nevidím).

A tak, naprosto nevybavena, jsem byla lesem obdarována nejméně jedenácti houbami. Hříbky, křemenáčem, liškami a sameťáčky.Kdybych neměla s sebou deštník, který byl (naštěstí) zabalený do igelitové tašky, tak ty dary nepoberu. Jaké z toho tedy plyne ponaučení? Pokaždé s sebou, byť jen při procházce lesní cestou, vezměte alespoň nějaký sáček! (Ale vsaďte se, že když ho vezmete, nic nenajdete!)

Proto teď musíme vymyslet, co s těmi houbami udělat. Smaženice? Naložit je? Zmrazit? To bude zase dlouhé přemýšlení!

Komentáře: 25 (+add yours?)

  1. ludmillas
    Dec 04, 2011 @ 14:05:58

    Vedia sa pekne ukrývať🙂 ale sú chutné – tie jedlé🙂

    Odpovědět

  2. Ethnea
    Aug 10, 2011 @ 03:54:05

    To ja chodim houbarit docela rada. O ty houby mi sice ani tak nejde – ani je nemusim jist – ale prochazka v lese, ktery znam, je nadherna. Dneska bylo opravdu paradni pocasi. =)

    Odpovědět

  3. bretislav
    Aug 07, 2011 @ 15:09:57

    My byli teď v pátek taky. Prý i slepí najdou, co jich roste, říkala sousedka na chatě. Našli jsme chabých 6 kousků, i když lánem lesa jsme se do strmého kopce až nahoru dobabrali, znajíc to tam z let minulých. Kde nic, tu nic, tak prý za týden, ale to už beze mne, ten krpál mi nesedí, radši posedím dole s tiskem.
    Tu mě napadlo a dodnes odpověď neznám.. v dávném čase jsem usnul takhle v trávě u chalupy pod Boubínem a když jsem se asi za hodinu probudil, 2 m přede mnou vyrostl hezkej hříbek. Byl tam už předtím nebo nebyl (?), to mi nikdo jednoznačně nepotvrdil, jestli za tu chvíli tam mohl vyrůst.
    A u nás na chatě si zase počkám, až kousek nad ní, jako vloni, celé hejno bedel na mne počká, aby mě zase potěšilo.

    Odpovědět

  4. Janinka
    Jul 30, 2011 @ 10:09:12

    Paráda, a pak že nerostou😀.

    Odpovědět

  5. TlusTjoch
    Jul 30, 2011 @ 08:16:30

    Tak jsem poslal komentář a on zmizel…

    Odpovědět

  6. TlusTjoch
    Jul 30, 2011 @ 08:15:18

    Na nečekaný úlovek se dá použít i tričko se zavázanými rukávy.

    Odpovědět

  7. Vendy
    Jul 29, 2011 @ 11:05:58

    Praženice, pravá houbová, to je to pravý ořechový!
    Nebo houbová polévka, mňam…
    Povedl se ti pěkný úlovek, nacvakalas krásné fotky a ověřila sis, že deštník může být dobrý i v případě, že neprší…

    Odpovědět

  8. Vivienne
    Jul 29, 2011 @ 10:01:36

    krásné houbičky, to nám jednou hříbek vykoukl na zahradě🙂

    Odpovědět

  9. Nobody
    Jul 28, 2011 @ 10:06:39

    Jojo, houby už dávno rostou. Vždyť my na ně o prázdninách chodíme od nepaměti.🙂

    Taky jsme jich letos našli už nejmíň čtyři košíky. Byla smaženice, řízky, pár jich čeká na bramboračku a zbytek půjde zmrazit na zimu.

    S takovou toškou, co jsi našla, bych si asi poradila hned v podobě smaženice.🙂

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jul 28, 2011 @ 10:11:31

      Opravdu? Tak to jen my jsme chodili do les jen na podzim? Ach, ach… o co jsme se připravili😀🙂 Teď už jsme se poučili. A smaženici říkáš? Ano, nejspíš to tak dopadne…😉

      Odpovědět

  10. Jarka
    Jul 28, 2011 @ 08:49:56

    Já si houby na zimu buď nasuším, nebo (a to častěji) nakrájím nadrobno a dám do plastových krabiček na mrazák. V zimě je pak požíván na všechno možné, stejně, jako houby čerstvé.😉 Našla jsi krásné houbičky, srdce se na ně směje. Budem muset, co nejdříve, do lesa taky.😀

    Odpovědět

  11. annapos
    Jul 27, 2011 @ 23:23:03

    Tak to byli přímo lovy beze zbraně, a je pravdou že se nesmí volat, jak je to v té ruské pohádce“ ja idu za grybami“ , jinak se houby schovají a je po úlovku, také jsem mívala tuto skoro úchylku a jinak se sbírání hub nedá nazvat, i jízda autem kolem lesa mě nutila se dívat po houbách, je to jako s rybařením, prostě vášeň.

    Odpovědět

  12. Petr Hynek
    Jul 27, 2011 @ 23:17:51

    Krásné úlovky, i na fotkách. Tady na Moravě rostly houby i na jaře, ale teď přes léto nic moc. Tak jsem si aspoň vypěstoval hlívu.. Jinak máš pravdu s tím sáčkem nebo taškou do lesa – vezmeš si a nenajdeš nic, ale nemáš a houby tě zaskočí🙂 Ale ty si poradíš i s deštníkem…

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jul 27, 2011 @ 23:36:24

      Děkuji😉 Člověk musí umět improvizovat, ten sáček od deštníku byla jediná záchrana!😀 A houby teď asi, zdá se, rostou kdykoli. Jde jen o to, (náhodou) na ně narazit. A přeji dobrou chuť k té hlívě! Hlíva patří mezi mé oblíbené druhy… je chutná!

      Odpovědět

I ty se můžeš podělit o své pocity z článku;

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Jsme k nalezení v…

Podporuji

ikonka 88x31

Web spadá pod licenci!

Licence Creative Commons
Listy snů, jejímž autorem je Anděla L. Heřmánková, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .

%d bloggers like this: