Zpět ze slunečného počasí do zimy a deště

Krásný, (tedy, v rámci možností) nedělní den, mí milí návštěvníci a čtenáři.

Hlásím se opět ze své vlasti. V minulém kraťoulinkém článku jsem vám oznámila moji desetidenní nepřítomnost. Bez předchozího varovaní, bez další publikované kapitoly, bez milosti, bez udání důvodu… Prostě jsem řekla, že odcházím. Musela jsem si totiž vyčistit hlavu, odpočinout si a načerpat nové síly pro tvorbu a další jí podobné i nepodobné věci. A kde se takové síly nejlépe čerpají? Na dovolené! A přesněji? U moře!!!

A ano. Přesně tam jsem byla i já. Měla jsem skvělou možnost vyjet si na deset, (tedy, osm, bez cesty), dní k moři. Jela jsem do Chorvatska na ostrov Rab, do krásné malé zapadlé vesničky jménem Suha Punta. O cestě tam ani zpět raději mluvit nebudu. To není nikdy moc příjemné. 16 hodin v autobuse + 30 minut na trajektu, který převáží menší dopravní prostředky i s jejich osazenstvem z pevniny na ostrov Rab (Rabska plovidba)… no… zkrátka, nic zajímavého.

Pohled na ranní Jadran. (Foceno z autobusu před příjezdem do Jablanacu)

-!!-

Náš převozník

A takhle, náš převozník v akci. Nevelký, ale plno aut a dva autobusy tam ještě dostali!

Ale když pominu cestu, tak dovolená to byla vskutku osvěžující a příjemná! Hlavně díky kouzlu malého místa. Mám ráda takové vesničky. Není tam moc rušno a já si opravdu mohu užít moře naplno. Zprvu mne zarazila naše pláž. Tedy. Pláž. U hotelu, kde jsme bydleli, bylo několik možností, kde se koupat. Suha Punta se totiž vyznačuje množstvím malých zálivů, který má každý samostatnou „pláž“. Ale s kamenitou nebo písečnou to nemá nic společného. Většinou jsou to jen velké balvany s plochou odkud se dá do moře sejít pouze díky přidělaným schůdkům.

Po delším hledání jsme pak narazili na betonová plata. Ta jsme si ale nechali jako záložní plán, kdyby se nenašlo nic jiného. A naštěstí se nám to povedlo! Po nějaké době prozkoumávání se před námi zjevila malá písečná plážička také s velkými kameny okolo. Na první pohled nevypadala moc vábně, ale jelikož jsme nic lepšího nenašli (a na nudistickou pláž, která ale zřejmě byla paradoxně nejlepší pláží v místě, se nám opravdu nechtělo), tak jsme se spokojili s touhle. A udělali jsme dobře. Bylo to totiž tak krásné místo! Moře klidné jako, jak jsme s oblibou říkali, „Tálinskej rybník“ skoro bez vlnky a hlavně jeho teplota byla schůdná i ke koupání. Lépe řečeno, nebáli jsme se do něj vlézt.

Náš malý záliv, kde jsme se koupali

Naše plážička

Pokud ale mluvím o „naší plážičce“ tak musím poznamenat, že my jsme na písku neseděli. Naše oblíbené místo bylo na kamenech, které byly ještě o kousek dál na pravém břehu a nebo ještě raději na levém.

Nejlepší místo k sezení a ke slunění! Tady jsme byli nejraději

Nejlepší místo k sezení a ke slunění! Tady jsme byli nejraději

Ale na kvalitu koupání si rozhodně stěžovat nemohu. Jak už jsem řekla. Moře teplé a klidné. Co více si přát? Nejhorší byl vždy ten první krok do vody. Hrozný šok. Ale potom, když už jste byli ve vodě celí, tak už vám voda připadá teplá. Já jsem se později naučila do moře vběhnout. Tak jsem překonala nejhorší úsek pro osvěžení (od chodidel, nad kolena) a pak už nebylo těžké ponořit se celá. Zkoušela jsem také svoji výdrž v plavání. Kolik temp jsem schopná udělat na jeden zátah. Můj rekord byl 800. Dokonce se mi to povedlo dvakrát! (Fuj, tady to ale smrdí samochválou…!)

Dalším nezapomenutelným zážitkem byl výlet do městečka Rab. Jeli jsme malou rybářskou lodí.

Lodička, se kterou jsme jeli do Rabu

Sedět se dalo jak vzadu, tak na přídi. Bála jsem se sednout si dopředu, ale nakonec jsem neodolala pokušení a na zpáteční cestu jsem se usadila na příď. Byl to úžasný zážitek! Kolem vál jemný (ehm… trochu méně jemný) vítr a na mě dopadaly kapky, co ulítly od rozražené vlnky. (Zkrátka romantika, jak se patří). V Rabu jsme si prošli nejzajímavější místa a památky a vše zakončili zmrzlinou. Tento výlet jsme podnikli dvakrát. Jednou ve dne a po druhé pozdě večer. To jsme jeli zpět asi ve 3/4 na jedenáct.

Cestovali jsme tedy v úplné tmě. To bylo něco, co jsem ještě nezažila. Naprosto dokonalé! Noční plavba na přídi malé loďky. Bylo krásné nebe a tak jsme mohla pozorovat ten nespočet hvězd, který se najednou, neskryt pouličním osvětlením, vyrojil. Kdybych řekla, že jsem se nebála, lhala bych. Trochu jsem měla obavu, zda jedeme dobře a zda se vůbec dá potmě dojet do přístavu, ale jak se ukázalo, zbytečnou. Všechno dobře dopadlo a my jsme se kolem dvanácté večer vrátili živi a zdrávi do hotelu.

Pohled na Rab

-!!-

Krásný starý klášter

Místní kočičí mazel

Jedna z mnoha spojovacích uliček

Svatý Marin, zakladatel Republiky San Marino v Itálii. Narodil se v blízkém Loparu (také na ostrově Rab)

Rab při příjezdu

-!!-

A co tedy? Načerpala jsem ty potřebné síly? Ano! Jsem odpočinutá a připravená tvořit!😉 Celkově se mi dovolená v Chorvatsku moc líbila! I hotel byl pěkný a jídlo dobré. Ale to, co je k nezaplacení, to je ten čistý a krásný mořský vzduch a každodenní koupání (ráno a odpoledne). Po tom se mi bude stýskat nejvíc! No, budu doufat, že se k moři zase podívám!

Jen vám chci ještě říci, že jsem s sebou opravdu  měla sešit a poctivě jsem psala. Dala jsem si totiž za cíl, dopsat celý Galdarian. A to jsem až asi na půl kapitoly splnila! Vážení, Galdarian je dopsán. Celkem bude mít 30 (možná 31), kapitol. Ty poslední jsou plné nečekaných dějových zvratů a příjemných, ale i nepříjemných překvapení. Myslím, že se (snad), máte na co těšit!

A poslední věc. Taková zajímavost. První kapitoly Galdarianu vznikaly také v Chorvtasku a to minulý rok. Takže Galdarian je vlastně takový „příběh s cizokrajných nádechem.“ Není to úžasné?

Komentáře: 13 (+add yours?)

  1. Trackback: Vidím moře! | Listy snů
  2. TlusTjoch
    Jul 05, 2011 @ 12:59:59

    Jadran je fotogenický.

    Odpovědět

  3. Naďa
    Jul 04, 2011 @ 08:07:07

    Úplně tě vidím jak z rozpáleného balvanu utíkáš do moře, bezvadný!!!
    Kdyby byl Galdarian načtený, hned bych si ho stáhla do své empétrojky!

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jul 04, 2011 @ 09:09:27

      Na balvanu jsem jen seděla. Do moře jsem běhala z písku…🙂 (I když, je pravda, že z kamenu někdy také!😉 )
      Načtený Galdarian…. hmm…. teď si mi trochu nasadila „brouka do hlavy“. To toži není špatný nápad… Popřemýšlím nad tím!🙂

      Odpovědět

  4. Kelyš
    Jul 03, 2011 @ 20:25:04

    Podle článku sis opravdu odpočinula a to je hlavní. Fotky jsou skvělé, místa na nich zajímavá. Jen já zůstanu pouze u dívání. Nejsem mořský typ. Nevím proč, ale dovolená u moře mne neláká.
    Jo, a vítej zpátky do naší studené reality.😀

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jul 04, 2011 @ 09:07:13

      Ano! Odpočinula… a jak! Už jsem to potřebovala.🙂 Já mám prostě moře moc ráda. Ale někdo na to zkrátka není… avšak to nevadí. Každý má rád něco jiného!
      A děkuji za pochvalu😉

      Odpovědět

  5. Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri
    Jul 03, 2011 @ 20:18:28

    Modrá pohodička!
    Tak to má – azurově – býti.

    Odpovědět

  6. annapos
    Jul 03, 2011 @ 19:12:19

    Moc , móóóóc krásné povídání a jak my staří říkáme JUGOŠKA ta nikdy nezklame, nemůže, protože je to země, lidiček s velkým srdcem, nebo alespoň bývala v době, když my jsme tam bývali skoro stálými hosty, těžko jsme se dostávali dále, JUGOŠI jak jsme těmto milým lidem říkali se k nám chovali jako k chudým příbuzným, ale mile, nandali nám celý pytel ovoce místo jednoho kousku který jsme si chtěli koupit a říkali my jsme bratři. mám tuto zemi moc ráda a válku a svár, který tam byl vyvolán jsem upřímně oplakala, moc hezké autentické fotky jsou důkazem že je vše ve starých kolejích a že je tam tak krásně jak bývalo
    http://www.facebook.com/media/set/?set=a.10150320018791929.390305.99382526928

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jul 03, 2011 @ 19:20:53

      Správně! Jugoška nezklame!🙂 A s těmi milými lidmi souhlasím! Jsou tam stále…
      Jinak, děkuji za pochvalu fotek. Mám jich nafocených asi přes 200, ale tolik se mi jich sem nevešlo😉 (A ještě ke všemu jsou často i rozmazané…)

      Odpovědět

  7. Jarka
    Jul 03, 2011 @ 19:11:40

    Jú, to byla skvělá dovolená na nádherném místě. Díky za krásné snímečky i vyprávění. Ta plážička se mi moc líbí, písečná je určitě lepší, než kamenná. Rab je krásný, líbí se mi klášter i ulička mezi domy a taky celkový pohled od moře.😀 Doufám, že jsi nám sebou přivezla trochu tepla a že se dočkáme léta i u nás.😉

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jul 03, 2011 @ 19:22:28

      Trochu tepla? Pokoušela jsem se… ale nějak se mi nechtělo vejít do batohu…😀 Ale neboj, něco jsem možná donesla😉 A také doufám, že i tady bude konečně tepleji…!

      Odpovědět

I ty se můžeš podělit o své pocity z článku;

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Jsme k nalezení v…

Podporuji

ikonka 88x31

Web spadá pod licenci!

Licence Creative Commons
Listy snů, jejímž autorem je Anděla L. Heřmánková, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .

%d bloggers like this: