Proč ta ženská tolik ječí?

Vážná hudba je něčím, co je mezi námi již po mnoho let. Raději nebudu říkat žádné přesné letopočty, ani odhady. Dějepis a já, to nejde dohromady, je to ale jistě už z dob starého Říma a Řecka (No, říkám. Raději nebudu blíže určovat). To ale teď není důležité. Chci jen říci, že teď se věci mění… ano, mění, alek horšímu. Bohužel. Proč?

Jeden čas lidé vážnou hudbu poslouchali. Bylo to něco, co je naplňovalo (a dodnes naplňuje) a co jim dodávalo inspiraci. Bylo to moderní, a jak bychom v dnešní době řekli, in. Avšak s postupem let přicházely nové a nové věci a ty staré se stahovaly do ústraní. Dnes, když někomu řeknu, že poslouchám klasickou vážnou hudbu, podívá se na mě udiveným pohledem a pronese:,,Opravdu?“ A potom už jde o věk udiveného. Je li to někdo z mých vrstevníků, většinou se začne smát a má miliony důvodů, proč je to hloupost. Pokud je to někdo starší, tak většinou jen pokrčí rameny a řekne: ,,Ne, já raději poslouchám….,, (v případě, že klasiku nemá rád) a nebo (v tom mně milejším případě) se začne vyptávat dál, neboť zjistil, že máme stejný zájem.

Bohužel ale, častější je ta první reakce. Což mne velmi mrzí. Nevím, jestli je to předsudky, že všichni nad klasikou a hlavně operami, ohrnují nos. Možná. ,,Ale on řekl, že se to nedá poslouchat.,, ,,Ta ženská strašně ječí.,, a další podobné řeči. Ale vždyť zrovna sopránové party jsou tak krásné! Ani nevíte, jak mě to štve. Jak mi to drásá nervy. A z čeho nejvíce mohu vyrůst je to, když se nějaké ukázce smějí. Škoda. Oni opravdu neví, o co přicházejí. Vážná hudba je ta nekrsánější a nejdokonalejší hudba vůbec. ,,Když někoho chytne, tak ho už nepustí.,, Jak já ráda říkám. A je to pravda. Ona je nesmrtelná. Ta tu s námi bude pořád. Ale, když zemře nějaká slavná popová zpěvačka, ztratí se i její texty a zapomene se na ni. Ale to se s klasikou stát nemůže.

Pořád tu budou orchestry, které se jí budou věnovat. Pořád budou na světě operní pěvci, kteří budou znovu a znovu pět nezapomenutelné árie jako je Habanera; Ó jak je měnivé, to srdce ženy; Proč bychom se netěšili; Měsíčku na nebi hlubokém a stovky dalších.

Těší mne, že některé světové scény inscenují opery takovým způsobem, který je přijatelný i pro mladého, neznalého diváka. Musím zmínit například pařížskou l’Opéra de la Bastille, kde je většina oper zahalena do milého a nevadícího moderního hávu. (Vzpomínáte na Lásku ke třem pomerančům? Ta je také z Bastilliy).

Tím ukončím dnešní sáhodlouhý článek.🙂 Ještě na konec přidám jednu ukázku. Jedná se o barokní operu Les Paladins, právě také z Bastilly. Myslím, že taková opera by bavila každého! Nemyslíte? (To také byla první, kterou jsem viděla celou). Je to sice chvílemi obscénní a trochu přehnané, ale vždy si to drží míru vkusu.

Komentáře: 6 (+add yours?)

  1. rionka (@rionka)
    Jul 24, 2012 @ 19:40:39

    Připomněla jsem si svou krásnou loňskou návštěvu opery. S kamarádkou jsme tam byly suverénně nejmladší. Kdybych se to snažila vysvětlovat rodičům nebo třeba ortodoxně metalovým známým, proč se mi to líbilo, vůbec by mi nerozuměli. Ach, proč se tolik orientujeme na zvyk a žánrové škatule… vždyť jde hlavně o to, že je to dobré.

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Jul 29, 2012 @ 16:34:27

      Že je to dobré a krásné. Avšak, bohužel, dnešní svět je jiný, rozškatulkovný a jednoduchý.. a navíc, nechápavý. Vysvětlování by nemělo ani cenu. Je ale hlavní, co se Tobě líbí!

      Odpovědět

  2. Julie
    Mar 24, 2012 @ 14:38:19

    Bohužel máš pravdu. Já si tohle všechno obzvlášť silně uvědomila letos během zkouškového, když jsem šla do kina Lucerna na přenos Carmen z Metropolitní opery. Byla jsem celá nervózní, protože se mi nepodařilo koupit lístek předem, bála jsem se, že už se na mě nedostane – nicméně realita byla pak naprosto jiná. A když jsem se v sále rozhlížela kolem sebe, musela jsem konstatovat, že se nacházím tak několik desítek let pod věkovým průměrem obecenstva…
    Souhlasím, že moderní úprava scény je dobrý nápad. Každopádně ta v ukázce mi báječně „ladí“ s budovou Opery Bastille, je to přesně to, co bych na podobném místě čekala:-) Musím se tam někdy dostat na nějaké představení, ne jen koukat zvenčí!

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Mar 25, 2012 @ 19:06:25

      Tak to je smutné… já sice na žádném promítání zatím nebyla (i když se na to už delší dobu chystám…), ale v tom případě já bych byla ještě hlouběji pod průměrem. Ach. Je to škoda!
      Jinak k té Bastille, máš pravdu, že tahle inscenace se tam naprosto dokonale hodila!😉

      Odpovědět

  3. Le Papier Blanc
    Feb 23, 2012 @ 22:58:24

    Árie je tu s námi od počátku 17. století. Orchestrální doprovod byl z počátku psán jako tzv. basso continuo, a až později se vyvinulo vlastní plnohodnotné aranžmá pro orchestry. Árii přecházela hlasová polyfonie, která se vyvinula převzetím stylu církevních zpěvů do světské muziky.
    Styly přicházejí a odcházejí. A když Monteverdi vydal knižně tehdy svoji provokativní „učebnici“ nového hudebního stylu, tak se na jeho hlavu snesla tvrdá kritika od staromilců.🙂 A vidíte, co z toho dneska je.

    Odpovědět

    • Le fille Ash
      Feb 23, 2012 @ 23:12:34

      Árie jako taková ano… ale samotné počátky opery byly položeny ještě dříve😉 A ano, oratoria byla takovým předstupněm… historie opery je zajímavá. Má doma celou velkou knihu a jaksi jsem se do ní začetla…
      A jinak je to stále to stejné… každá doba je jiná, a každé novátorství se z počátku bere jako špatné a je nenáviděno a odsuzováno. Potom ale je naopak zavrhnuto to staré… škoda.

      Odpovědět

I ty se můžeš podělit o své pocity z článku;

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

Jsme k nalezení v…

Podporuji

ikonka 88x31

Web spadá pod licenci!

Licence Creative Commons
Listy snů, jejímž autorem je Anděla L. Heřmánková, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko .

%d bloggers like this: